Michael Dudzik

Co se mi vybaví, když se řekne AMAZON? Především fajn kolektiv lidí, kvalitní tým učitelů a prakticky neustálý přísun nových a nových informací. To bych vyzdvihnul, protože pro mě jako člověka, co rád neustále objevuje neznámé věci, je přísun vědomostí velmi vítaný, a AMAZON se toho zhostil dokonale.

Díky neustálému drilu, kterému jsme jako studenti byli vystaveni, jsem si vypěstoval schopnost „zabrat“ a nepolevovat, dokud jsem nedosáhl uspokojivého poznání. Mé gymnázium mě naučilo předně jedné věci, kterou mi do života dalo, a to disciplíně. Velký počet desetiminutovek, testů, zkoušení, pololetních a seminárních prací a dalších studentských radostí mě naučil si sednout a věnovat čas vzdělávání se, protože – jak jsem stále častěji po složení maturity před dvanácti lety zjišťoval – jsem to dělal pro sebe, a ne pro radost rodičů nebo vyučujících.

Už na Amazonu jsem si vypěstoval vztah k češtině a dějepisu, což zapříčinili především kvalitní, a přísní, ale přesto lidští kantoři. kteří na hodiny přicházeli vždy skvěle připraveni, byli ochotni debatovat a předat své znalosti v oboru. To je největší devíza Amazonu, díky níž funguje a jeho studenti si i po tolika letech vzpomenou na své profesory a všelijaké peripetie, jež jejich studium v průběhu středoškolských let provázely.

Přechod na vysokou školu byl o to jednodušší, o kolik jsem se otevřel rozsahu gymnaziálních znalostí, kterými jsem později mohl oslňovat vysokoškolské učitele a taky své nové spolužáky. Po nástupu do bakalářského studia (2013) na Fakultě humanitních studií UK se mi velmi hodil amazonský dobrovolně volený předmět psychologie pro jeden z tamějších vyučovaných oborů a obecně dobrý široký základ vědomostí ze střední školy. Vyprofiloval jsem se v historii, již jsem si vybral na Filozofické fakultě UK (2016). Naučená disciplína zajistila, že jsem zvládl pracovat na více pracích, učit se na zkoušky a vytvořil první velké dílo, diplomovou práci. I za to mohu poděkovat Amazonu a jeho slohovým pracím.

V roce 2019 jsem se rozhodl ještě více prohloubit získané znalosti a přihlásil jsem se do studia doktorského. Život mi ale připravil jinou výzvu a o rok později jsem se přihlásil i do dvouletého studijního cyklu v rámci Erasmus Mundus, kdy jsem bydlel a studoval ve Francii, Portugalsku a Itálii. Díky píli, vytrvalosti, výuce jazyků rodilými mluvčími a především samostatnosti získaných na Amazonu jsem se popasoval jak s jazyky a životem v cizí zemi, tak i s náročnými zkouškami na doktorátu. Bez disciplíny a dobře nastaveného plánování bych oboje najednou určitě nezvládl.
Jakýmsi završením byla práce na disertační práci (2023–2024), kdy jsem definitivně zužitkoval vše, co jsem se od dob Amazonu naučil. Studium tří set let starých pramenů není dvakrát úplně jednoduché a jen díky vytrvalosti a odhodlání se mi povedlo nasbírat vše podstatné. Teď už to zbývá jen zkompletovat od finální podoby.

Má rada na závěr? Určitě využijte toho, že vás profesoři chtějí něco naučit. Objevujte, poznávejte a vzdělávejte se. Zajímejte se o dění kolem vás a pracujte na sobě. Teď je ideální doba začít nasávat informace a osvojovat si prospěšné studijní návyky, z nichž lze čerpat a jimiž se lze po zbytek života řídit. Musíte jen vynaložit určité úsilí a najít motivaci, jež je uvnitř každého z nás. Nikdy nevíte, co vám život přinese, a kam vás osud zavede – buďte na to připraveni.

Mgr. et Mgr. Michael Dudzik